|
Základní škola Sivice |
|
Základná škola v Omšení |
|
Osnovna šola Svetij Jurij ob Ščavnici |
|
17. máj 2007 Medzinárodné stretnutie partnerov Omšenie, Slovensko |
|
Je štvrtok, 17. mája a my sa po niekoľkomesačných prípravách, na konci projektu Sedem divov nášho kraja, stretávame na pôde Základnej školy v Omšení. Pozvaní sú partneri z Českej republiky a Slovinskej republiky. V posledných dňoch sme pripravovali darčeky a program, aby sme si navzájom dokázali svoju zručnosť, šikovnosť a jedinečnosť. |
|
Prvá k nám do Omšenia dorazila partnerská škola zo Sivíc, z Českej republiky. Delegácia sa skladala koordinátorov projektu—Pavla a Míly, 13 detí a rodičov. Uvítala ich slavobrána detí. Kto chcel dnu, musel skloniť hlavu. |
|
Naše partnerstvo so Sivicami je už dlhšie, preto sú naše stretnutia plné úsmevov, radosti, spevu, vymieňania darčekov. Na koberci v triede sa už pri hračkách a zábave miešajú deti v žltých a bielych tričkách. S rodičmi si vymieňame názory a nadšenie pre projekt. Vďaka šikovným mamičkám—kuchárkam z projektu voňala vedľajšia trieda koláčikmi a zákuskami. Vábila malým pohostením. |
|
S neplánovaním oneskorením, ktoré na škole pridávalo napätie, prišli aj partneri zo Slovinska. Do školy vstupovali cez detský uvítací tunel. Na školskej chodbe oproti vchodu bol hlavný ceremoniál. Oproti sebe tak po prvý raz stáli predstavitelia obce, školy, koordinátori projektu a hlavne deti troch národov. Slováci v žltých tričkách, Slovinci v modrom a Češi v bielych, so symbolom s medovníkovým domčekom. |
|
Skutočné spoznávanie škôl však nastalo až v telocvični školy, kde nasledoval spoločný medzinárodný program. Prezentovali sa školy, ich záujmy a úspechy. Veľa sa spievalo, hralo divadlo, recitovalo a tancovalo. Moderny tanec slovenských tanečníkov doslova všetkých dvihol z lavičiek. Koniec programu bol sprevádzaný veľkým potleskom. Možno aj preto, že sa slovenské deti nevedeli dočkať chvíle, kedy si nových kamarátov aspoň na malú chvíľku zoberú domov. |
|
Kým si deti užívali návštevy, učitelia zo Slovinska a českej republiky, sme boli pozvaní k starostovi obce. Pri okrúhlom stole odzneli mnohé blahoželania k úspechom, odovzdávali sa dary od srdca, aby symbolizovali tento deň. Všetky tri strany vyjadrili dobrú vôľu pokračovať v spolupráci i na ďalší školský rok. Z tohto prísľubu spolupráce vzišlo pozvanie na návštevu do Slovinskej republiky v nasledujúcom školskom roku, ktoré cez ruky koordinátorov projektu prišlo k riaditeľke školy ZŠ v Omšení. Spoznávaniu škôl iných národov sme naklonení. Veď už o týždeň ideme na priateľskú návštevu do Sivíc. |
|
Po obede sme sa vybrali po stopách nášho 1. slovenského divu „Najzaujímavejšie historické miesto“. Hľadali sme starú elektráreň, prešli sme sa kúpeľným mostom, ochutnali kúpeľné oblátky, obdivovali Hamman a postavili sme sa aj na Most slávy. V tieni starých stromov v parku sme sa nakoniec rozlúčili. Autobus so Slovinskými priateľmi sa ešte po ceste domov na hodinku zastavil v našom krajskom meste, v Trenčíne. Všetci sme sa pokochali krásou hradu a námestia. Rozlúčenie bolo plné úsmevom. Veď sme sa nevideli posledný krát. Na skoré videnie! |
|
Poděkování Prožili jsme s vámi krásný den. Naše návštěva nám umožnila poznat mnoho dalších přátel a jsme vděčni za tuto příležitost. Děkujeme všem ze školy a obecního úřadu v Omšenie a zejména paní učitelce Denyse za milé přivítání, pohoštění, super program a příjemnou atmosféru. Rádi vzpomínáme na přátelské setkání nás partnerů ze Slovenska, Slovinska a Česka. Naše díky patří také paní Jarce a Valike za odpolední program v Trenčanských Teplicích. Zas někdy příště nashledanou. Děkují děti, rodiče, Pavel a Míla ze Sivic. |
|
Slovaška Mi na Slovaško smo odšli, da Kozlovsko sodbo jim zaigrali bi. Zjutraj ob štirih na avtobusu smo bili in že proti Šentilju peljali smo se mi. Ob cesti na Dunaju rafinerija OMV-jeva je bila, bile so tudi vetrnice. Ko mejo Bratislava-Jarovice prestopili smo, že se ob glavnem mestu Slovaškem vozili smo. Bratislavski grad, most čez Donavo fotoaparate vlekla sta, ob pogledu na Peteržalko spomnili na nogomet smo se in na FC Peteržalko. V Omšenie nato smo prišli in se s Slovaki pogovarjali. Po kulturnem programu končanem so nam okolico šole razkazali. Ker smo bili že lačni, smo v Trenčin v šolo šli in tam slovaško kosilo dobili, šli na ogled Trenčina, nato pa na avtobus in nazaj v jürjofški raj. Kristjan Kostrevc, Jakob Kraner, 7.a |
|
Izlet na Slovaško Ob 3.45 uri smo se zbrali pred šolo in se točno ob 4.00 odpeljali proti Slovaški. Mejo z Avstrijo smo prečkali na mejnem prehodu Šentilj in se odpeljali proti glavnemu mestu Avstrije, Dunaju. Na poti smo videli velika mesta, v njih veliko lepih zgradb in vetrnice, ki proizvajajo elektriko. Končno smo prispeli na mejni prehod med Avstrijo in Slovaško. Le-ta je bil v bližini Slovaškega glavnega mesta, Bratislave. In bili smo na Slovaškem. Peljali smo se mimo Bratislave in občudovali njeno predmestje Peteržalko in slikovit bratislavski grad. Do kraja Omšenie, kamor smo bili namenjeni, je bilo še nekaj vožnje. Po nekaj urah smo le prispeli na cilj. Najprej smo se odpeljali proti šoli, kjer so nas že nestrpno pričakovali slovaški in tudi češki prijatelji, s katerimi sodelujemo v projektu e-Twinning. Prijazno so nas sprejeli. Ravnatelji so si izmenjali darila, nato pa so nas povabili na manjšo pogostitev. Zatem smo se odpravili proti telovadnici in se predstavili s kulturnim programom. Po programu so nam slovaški učitelji dodeli spremljevalce – vsak učenec naše in češke šole je dobil spremljevalca iz slovaške šole in si z njim ogledal kraj ali pa odšel na kratek obisk k njegovi družini. Čas nam je bil skopo odmerjen, zato smo se morali kmalu posloviti od naših novih prijateljev. Izmenjali smo si še telefonske številke in elektronske naslove ter se odpeljali proti turističnemu kraju, Trenčianskim toplicam. Tam smo imeli kosilo, nato pa si ogledali še kraj. Čakal nas je še ogled bližnjega večjega mesta Trenčin, nato pa povratek proti domu. Po isti poti smo se vrnili domov, kjer so nas že pričakovali starši. Bili so veseli, da smo se srečno vrnili domov, mi pa smo jim nadvse zadovoljni pričeli razlagati, kaj vse smo doživeli. Sebastjan Petek, 7.a |
|
Čo naši partneri o nášj návšteve napísali.... |
